Details zur Publikation |
Kategorie | Textpublikation |
Referenztyp | Zeitschriften |
DOI | 10.1127/zdgg/154/2003/67 |
Titel (primär) | Geochemie und Verteilung der Quellgase und tektonische Struktur des Eger-Rifts in der Oberpfalz und in Oberfranken, Bayern. Geochemistry and distribution of spring gases and the tectonic structure of the Eger Rift in Oberpfalz and Oberfranken, Bavaria |
Autor | Weinlich, F.H.; Bräuer, K.; Kämpf, H.; Strauch, G.; Tesař, J.; Weise, S.M. |
Quelle | Zeitschrift der Deutschen Geologischen Gesellschaft |
Erscheinungsjahr | 2003 |
Department | HDG; CATHYD |
Band/Volume | 154 |
Heft | 1 |
Seite von | 67 |
Seite bis | 83 |
Sprache | deutsch |
Keywords | Eger (Ohře) Rift; gas composition; carbon helium isotopes; gas fractionation; gas flux; tectonics; fault detection; Germany; Oberpfalz; Oberfranken |
Abstract | Das untersuchte Gebiet der Oberpfalz und Oberfrankens wird mit seinen
tertiären Becken und Vulkaniten sowie Mineralquellen allgemein als der
bayrische Anteil des Eger (Ohře) Rifts angesehen. Die freien Gase dieser
Mineralquellen wurden auf Gaszusammensetzung sowie CO2- und
3He/4He-Isotopenzusammensetzung untersucht. Zusätzlich wurden Gasfluß
und Quellschüttung gemessen, um 13C-Isotopenbilanzen berechnen zu
können. Die geochemische Charakteristik dieser Gase ist erwartungsgemäß
mit denen des Eger-Rifts auf tschechischem Gebiet identisch, denn auch
in der Oberpfalz und Oberfranken treten fast reine CO2-Gase mit hohen
Mantelheliumanteilen, R/Ra-Werte bis 3,5, und δ13C-Werten des CO2 von
bis zu -3,3 ‰ auf. Mit dem Verteilungsmuster von Gasfluß und der
chemischer Zusammensetzung, d. h. dem Muster der Migrationsbahnen der
magmatischen Gase läßt sich der Strukturbau, d. h. der Verlauf der
Hauptstörungen des Eger-Rifts verfolgen. Es läßt sich somit zeigen, daß
die Linie der bayrischen Mineralquellen von Hohenberg,
Kothigenbibersbach und Bad Alexandersbad die Verlängerung der
Erzgebirgsstörung darstellt. In der Migrationsbahn für die Quellen von
Kondrau und Wiesau kann die Verlängerung der Leitmeritzer (Litoměřice)
Tiefenstörung gesehen werden. Die schon auf tschechischem Gebiet zu
beobachtende Einengung des Eger-Rifts durch jüngere NNW-streichende
Störungen nach Westen setzt sich somit in Bayern fort. The studied area of the Oberpfalz and Oberfranken with its Tertiary Basins, basaltic volcanites and mineral springs is general considered as Bavarian part of the Eger- (Ohře-)Rift. The gas composition of the gas phase of these mineral springs was analysed, as well as the δ13C and 3He/4He isotope composition. Additionally, the gas flux and water discharge were measured in order to calculate isotope mass balances. As expected, the geochemical characterisation of these gases is identical with those on the Czech part of the Eger Rift: in the Oberpfalz and Oberfranken there also occur nearly pure CO2 gases with high proportions of mantle-derived helium up to R/Ra values of 3.5 and δ13C values of -3.3 ‰. The distribution pattern of gas flux and gas composition, i. e. the pattern of the migration paths of the magmatic gases reflects the tectonic structure, i. e. the course of the Eger Rift main faults. Consequently it is possible to trace the extension of the Erzgebirge main fault with the line of Bavarian mineral springs of Hohenberg, Kothigenbibersbach and Bad Alexandersbad. Likewise, the extension of the Litoměřice deep fault can be seen in the migration path of the springs of Kondrau and Wiesau. Moreover, the narrowing of the Eger Rift by younger NNW-striking faults to the west already observable on the Czech side continues in Bavaria. Studované území oblastí Oberfalz a Oberfranken s tercierními pánvemi a vulkanity a s výskyty minerálních vod je obecně pokládáno za bavorskou část oháreckého riftu. V předkládané práci bylo studováno složení spontánní plynné fáze těchto minerálních vod, včetně stanovení obsahu CO2 a izotopického poměru 3He/4He. Pro výpočty izotopické bilance δ13C byl na studovaných zdrojích současně s odběrem vzorků sledován také fázový poměr objemového toku plynné a vodní fáze. Geochemický charakter těchto plynů je, jak bylo ostatně očekáváno, stejný jako v případě zřídelních plynů v české oblasti oháreckého riftu, nebot’ i v oblasti Oberfalz a Oberfranken se vyskytují plyny složené z téměř čistého CO2 s vysokým podílem helia pláštového původu, s hodnotami R/Ra až 3,5 a δ13C až -3,3 ‰. Na základě rozmístění výronů plynů a složení plynné fáze, tj. podle rozložení migračních cest magmatických plynů, lze sledovat tektonickou strukturu, zejména průběh hlavních zlomů oháreckého riftu. Z uvedeného vyplývá, že vývěry bavorských minerálních vod v linii Hohenberg - Kothigenbibersbach - Bad Alexandersbad leží na prodloužení krušnohorského zlomu. Migrační cesty minerálních vod v Kondrau a Wiesau mohou být chápány jako prodloužení struktury litoměřického hlubinného zlomu. Zúžení oháreckého riftu mladšími zlomy ssz směru směrem k západu, pozorovatelné již na českém území, pokračuje do Bavorska. |
dauerhafte UFZ-Verlinkung | https://www.ufz.de/index.php?en=20939&ufzPublicationIdentifier=25007 |
Weinlich, F.H., Bräuer, K., Kämpf, H., Strauch, G., Tesař, J., Weise, S.M. (2003): Geochemie und Verteilung der Quellgase und tektonische Struktur des Eger-Rifts in der Oberpfalz und in Oberfranken, Bayern. Geochemistry and distribution of spring gases and the tectonic structure of the Eger Rift in Oberpfalz and Oberfranken, Bavaria Z.dt.geol.Ges. 154 (1), 67 - 83 10.1127/zdgg/154/2003/67 |