povodních srpen 2002
Foto: André Künzelmann/UFZ

download as jpg (2,4 MB)

povodních srpen 2002
Ausgelaufenes Öl
Foto: André Künzelmann/UFZ

download as jpg (2,4 MB)

povodních srpen 2002 (Bitterfeld)
Überflutete Tankstelle bei Bitterfeld
Foto: André Künzelmann/UFZ

download as jpg (2,4 MB)

povodních srpen 2002 (Bitterfeld)
Foto: Dr. Rolf Trettin/UFZ

download as jpg (2,5 MB)

Titulky jako „Nebezpečí rakoviny vyvolané rybami z Labe“, „¦kodlivá látka při¨la z průmyslové zóny NDR“ nebo „Zbytky se dostaly do Mulde“ se počátkem srpna postaraly o nejistotu u rybářů a obyvatelstva. Na pozadí byla měření Spolkového úřadu pro ¸ivotní prostředí. Přitom byly na řekách Labe a Mulde zji¨těny koncentrace karcinogenní ¨kodliviny hexachlorcyclohexanu (HCH), které mnohonásobně překračovaly přípustné limity. HCH se a¸ do 80tých let pou¸íval jako insekticid a vyráběl se v Bitterfeldu ve velkých mno¸stvích pod názvem Lindan. Z průzkumu půdy a rostlin vyplynulo, ¸e v regionu Bitterfeld jsou stále je¨tě velké oblasti niv kolem řeky Mulde, které jsou zatí¸eny HCH, neboť tyto látky se stě¸í odbourávají. Při záplavách jsou zaplaveny pobře¸ní zóny a látky se z půdy vymývají. Tímto způsobem se karcinogenní HCH dostávají do říční vody a hromadí se v rybím tuku.

HCH jsou v¨ak jen jednou z mnoha skupin látek představujících nebezpečí. Právě v Bitterfeldu se vyrábělo mno¸ství různých chemikálií, které zanechaly své stopy v půdě. Co to znamená, museli obyvatelé Bitterfeldu za¸ít při povodni v roce 2002. Mezitím ji¸ existuje elektronický katastr a rozsáhlá databáze o místech, kde jsou ¨kodliviny ulo¸eny. Proto byl pro tento pilotní projekt vybrán Bitterfeld. V pří¨tích třech letech budou se vědci zabývat modelováním ¨íření tě¸kých kovů, arzenu a organických ¨kodlivin při extrémních povodních.

Inovativnost a blízkost k praxi, charakterizující tento projekt, spočívá v propojení různých dílčích modelů do integrovaného systému. K tomu patří precizní digitální model území, který byl získán laserovým skenováním při přeletech a který vykazuje vý¨kové údaje s přesností deseti centimetrů. Tato přesnost je podstatná, nebo ji¸ obrubník chodníku mů¸e dal¨í průtok vody zabrzdit. Dal¨í model zahrnuje katastr nebezpečných látek – tedy databázi zahrnující v¨echny potenciálně nebezpečné látky od starých zátě¸í v půdě a¸ k soukromým rezervoárům topných olejů. Důle¸ité jsou přitom vlastnosti látek. Klesají rychle ke dnu nebo mohou být vodou transportovány na dlouhé vzdálenosti? Rozhodující pro ¨íření ¨kodlivých látek je proudění v zaplavených územích. Proto se vědci rozhodli sestavit dvoudimenzionální hydraulický model. Propojením těchto jednotlivých modelů do systému, který bude usnadňovat rozhodování, bude mo¸no vypočítat různé scénáře. Co se stane při takzvané stoleté vodě? Jaká nebezpečí hrozí, kdyby se opakovala povodeň z roku 2002? Jak by se projevilo protr¸ení hrází?

Mo¸né roz¨íření ¨kodlivých látek ve zkoumaných oblastech bude potom mo¸né jak předem tak i při aktuálním povodňovém stavu lépe odhadnout a účinněji naplánovat protiopatření. Zemský okres a město Bitterfeld obdr¸í nakonec komplexní počítačový program, který pomů¸e rychle učinit důle¸itá rozhodnutí pro bezpečnost obyvatelstva. Úřady musí pak u¸ jen zadat vý¨i vody a eventuelní místa protr¸ení hrází. Software potom vypočítá, která území budou zaplavená a uká¸e, kde se dají čekat nebezpečí z důvodu ¨kodlivých látek. Integrovaný systém spolu s Bitterfeldskými úřady tím poskytne příspěvek k ochraně prostředí, kterým bude sní¸en potenciál průniku ¨kodlivých látek ze zatí¸ených území do vodních toků.
Tilo Arnhold
Lipsko, srpen 2005